Problém, o kterém se nemluví

Představte si, že v sobě máte určitý gen, který způsobuje, že sloučeniny v jistých druzích zeleniny jsou pro vás hořké. To se týká zvlášť růžičkové kapusty, zelí, brokolice a květáku. Přesně na tohle totiž přišli vědci z americké Kentucké univerzity, kteří tvrdí, že jedinci s tímto genem mohou být zároveň citliví na kávu, pivo a tmavou čokoládu.

„Lidé se rodí se dvěma kopiemi chuťového genu TAS2R38. Ti, kteří zdědí dvě kopie varianty zvané AVI, nejsou citliví na hořkost těchto chemikálií. Ale ti, kteří zdědí jednu kopii AVI a jednu kopii PAV, jsou zvláště vnímaví a považují výše uvedené druhy zeleniny za zvláště hořké,“ uvádí Jennifer L. Smith, jedna z autorů studie. O jak velký problém se jedná a co a čím nahradit?

Kus za kus

Tato zelenina je dobrým zdrojem vlákniny, folátu a také vitaminů C a K, což jsou živiny důležité pro udržení zdravého trávicího a imunitního systém. Zároveň ovlivňují kondici srdce. Pokud tedy odmítáte růžičkovou kapustu, zelí, brokolici či květák, měli byste myslet na příjem těchto živin z jiných zdrojů.

Vlákninu nabízí luštěniny, ořechy, semínka, pohanka, bulgur či quinoa. Folát (vitamin B9) zase získáte třeba z citrusů, jako jsou pomeranče nebo papája. Bohatým zdrojem je i salát, čočka a luštěniny. (Foláty v potravinách jsou však velmi nestabilní a tepelnou úpravou se může jejich obsah snížit až o 50 %.)

Snížení hořkosti

Co se týče vitaminu C, tak pro ten je domovem paprika, papája, špenát, šípek, rakytník, citrusy (limetka, citrón, pomeranč, grapefruit), brambory nebo rajčata, brokolice, černý rybíz, jahody, kiwi, brusinky. Vitamin K zase můžete čerpat z avokáda, řepkového oleje, pažitky, hlávkového salátu, mátových listů, olivového oleje, pistácií, hrášku či sójových bobů. Vyzkoušet se dá i takový malý fígl. U jednotlivců s výše uvedeným genotypem může zabrat, když se daná nežádoucí zelenina povaří.

Zdroje: Research Highlights Gene That Makes Vegetables Taste Bitter; Hating vegetables could be in your genes, study shows