„Maso a další živočišné výrobky patří do českého jídelníčku naprosto běžně, lidé se v jejich konzumaci neomezují. Stačí přitom, aby maso vyřadili například na dva dny v týdnu, a prospějí tak svému zdraví i životnímu prostředí,“ říká nutriční terapeutka Blanka Procházková.
Vegetarián versus vegan
Lidé si často pletou samotný pojem veganství a vegetariánství. Mnohdy bývají výrobky označovány za veganské, ačkoli jsou vlastně pouze vegetariánské. Zatímco vegetariáni odmítají pouze maso, vegani nejedí jakékoliv živočišné produkty, tady například mléko, máslo, vajíčka nebo sýry.
K veganství i vegetariánství přistupují lidé z mnoha rozličných důvodů. Etický aspekt je asi nejčastějším podnětem pro to stát se vegetariánem či veganem. Soucit se zvířaty, která jsou zpracovávána jak na maso, tak i na kůži a další produkty, bývá zásadní motivací.
„Mnozí se pro tento životní styl rozhodnou ze zdravotního hlediska. Je vědecky podložené, že rostlinná strava má pozitivní vliv na imunitu, srdce a kardiovaskulární systém. Může být prevencí proti infarktům a srdečním onemocněním. Většinou také obsahuje více vlákniny, proto lidské tělo začne zdravěji a lépe trávit,“ vysvětluje nutriční specialistka, která ale upozorňuje, že je vždy důležité i v těchto případech zachovávat pestrý jídelníček a přijímat dostatek bílkovin.
Dopad na životní prostředí
Zajímavá jsou i čísla, která ukazují dopad veganství a vegetariánství na životní prostředí. Živočišná produkce využívá přibližně 30 % z celkové plochy pevnin na planetě. Samotná výroba, zpracování i distribuce potravin je velmi energeticky náročná.
Spalování fosilních paliv a tvorba skleníkových plynů – to jsou hlavní důsledky živočišné produkce, která má zásadní negativní vliv na životní prostředí. Chov zvířat také způsobuje vysoké hladiny metanu v ovzduší, který má až 23x horší vliv na životní prostředí než oxid uhličitý.
Sledujte obsah živin
Celkově se názory na veganství a vegetariánství různí. Je samozřejmé, že tento životní styl má i několik nevýhod. Nejčastější komplikací nesprávně složeného vegetariánského i veganského jídelníčku je chudokrevnost.
„Příčinou může být nedostatek železa, které je z potravin nejlépe využíváno z masa. Další běžná příčina zejména u veganů je nedostatek vitaminu B 12, který v rostlinné stravě úplně chybí. Kromě chudokrevnosti může dlouhodobý nedostatek způsobit i onemocnění nervové soustavy, je proto nutné jej doplňovat výživovými doplňky,“ upozorňuje Procházková.
Dále je důležité hlídat si dostatečný přísun bílkovin. Živočišné bílkoviny (z masa, vajec, mléka) jsou v lidském organismu lépe využívány než rostlinné.
„Vegani, kteří zcela vylučují živočišné potraviny, musejí přijímat rostlinných bílkovin více a nejlépe jejich zdroje vzájemně kombinovat. Nejlépe jíst luštěniny i obiloviny v jednom dni. Jejich bílkoviny se vzájemně doplní a využitelnost se přiblíží těm živočišným. Existují skupiny lidí, které by striktní změnu jídelníčku měly zkonzultovat s odborníkem. Například vrcholoví sportovci, těhotné a kojící ženy, staří či nemocní lidé, děti a dospívající mají velké nároky na plnohodnotný příjem všech živin. Vegetariánství a veganství je však pro zdravého člověka vhodnou alternativou či ozdravením dosavadního životního stylu,“ uzavírá Blanka Procházková.
Blanka Procházková je nutriční terapeutka
