Ačkoli se mnozí domnívají, že černý kašel je nemocí minulosti, údaje o nakažených hovoří o opaku. Z desítek tisíc případů ročně po zavedení plošného očkování sice výskyt černého kašle klesl na jednotky až desítky a došlo k výraznému snížení počtu úmrtí, po roce 1993 však počet nemocných v pravidelných 2–5letých cyklech stoupá na stovky až tisíce případů ročně. To svědčí o trvalé přítomnosti bakterie Bordetella pertussis – původci onemocnění – v populaci.¹

Očkování není na celý život

Černý kašel se přenáší vzdušnou cestou kapénkami, které vznikají při kašlání, kýchání nebo smrkání.² Projevuje se typickými záchvaty kokrhavého, sípavého kašle, které mohou trvat týdny až měsíce. „Nejrizikovější je pertuse pro neočkované nebo neúplně očkované děti, ale také starší či chronicky nemocné pacienty trpící astmatem či CHOPN. U nich může dojít k těžkému zápalu plic s dechovou nedostatečností a oběhovým selháním, které může vést až k úmrtí,“ ³ říká praktický lékař z Prahy, MUDr. Michal Lazák. Zdrojem nákazy jsou přitom nejčastěji nejbližší příbuzní – až 75 % dětí se nakazí v domácím prostředí.^4,5

Očkování proti černému kašli je v ČR povinné a je součástí hexavakcíny, která se podává dětem od dvou měsíců věku. Poskytuje však pouze časově omezenou ochranu po dobu přibližně 4–12 let.³ Očkování v dětství ani překonání nemoci tedy před infekcí celoživotně neochrání a většina populace je k ní stále vnímavá – černý kašel proděláme v průměru 2–3× za život.³ Nejvyšší nemocnost je tak v současné době mezi dospívajícími a dospělými.^2,4

„V tomto věku může mít onemocnění mírnější průběh, takže se projeví pouze jako obyčejné, dlouhotrvající pokašlávání. Není proto vždy snadné jej rozpoznat. Mnoho lidí jej považuje za běžné nachlazení nebo alergii, přitom jsou nosiči vysoce infekčního a nebezpečného onemocnění,“ upozorňuje MUDr. Lazák.^3,4 Proti černému kašli je proto vhodné se alespoň jedenkrát v dospělém věku nechat přeočkovat.

Jak ochránit ty nejmenší?

Jedním ze způsobů ochrany nejmenších dětí je tzv. „cocoon strategie“, kdy jsou proti pertusi očkováni všichni v okolí – rodiče, sourozenci, prarodiče a další osoby, které s dítětem přijdou do styku během prvního roku života.⁵ Ideální je využít kombinovanou vakcínu a spojit toto očkování s přeočkováním proti tetanu. Kombinované vakcíny navíc obsahují také očkovací látku proti záškrtu, který se u nás letos poprvé od roku 1995 znovu objevil, a to u pěti pacientů.^6,7,8 Vzhledem k nárůstu hlášených případů i v jiných evropských zemích doporučuje přeočkování proti záškrtu v dospělosti také Světová zdravotnická organizace.⁷

Pro matku i dítě

„Nejlepším způsobem ochrany dětí před pertusí je očkování ženy v závěru těhotenství. Imunita, kterou nastávající maminka získá, se přenese na dítě přes placentu a po porodu dochází k vylučování specifických protilátek do mateřského mléka. Dalším efektem očkování v těhotenství je i ochrana matky před infekcí a tím snížení rizika nákazy novorozence a kojence,“ říká MUDr. Lazák. Nejvhodnější doba pro podání vakcíny je během třetího trimestru, nejpozději dva týdny před očekávaným porodem. Tím se maximalizuje šance přenosu protilátek z matky na dítě i to, že bude již od narození před nemocí chráněno.^2,9

Očkovat těhotné ženy jednou dávkou kombinované vakcíny proti černému kašli, záškrtu a tetanu doporučuje i Národní imunizační komise. Očkování žen v těhotenství totiž nejen významně snižuje nemocnost kojenců, ale také riziko jejich hospitalizace a úmrtí.⁵ Navíc se jedná o zcela bezpečný způsob ochrany, který – jak potvrdila rozsáhlá metaanalýza, v níž bylo sledováno celkem 90 000 těhotných žen – nepředstavuje zvýšené riziko pro matku, plod ani dítě.⁵ Ženám, které nejsou očkovány v těhotenství, se pak doporučuje nechat se očkovat ihned po porodu, aby se minimalizovalo riziko přenosu onemocnění na novorozence.⁵

 Zdroje:

1. Fabiánová, K. a kol.: Surveillance pertuse a parapertuse v České republice v pandemickém roce 2020. Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2021; 30(9): 276–285. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Pertuse/CEM_9_2021_pertuse_2_.pdf
2. SZÚ: Černý kašel (dávivý kašel, pertuse). NZIP. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/36-cerny-kasel-davivy-kasel
3. Fabiánová, K.: Výskyt černého kašle dosáhl svého dlouholetého maxima. Prodělaná nemoc ani očkování dlouhodobě neochrání. SZÚ, 5. 11. 2013. Dostupné z: http://szu.cz/tema/prevence/vyskyt-cerneho-kasle-dosahl-sveho-dlouholeteho-maxima?highlightWords=%C4%8Dern%C3%BD+ka%C5%A1el
4. Očkovací centrum: Černý kašel. Dostupné z: https://www.ockovacicentrum.cz/cz/cerny-kasel
5. Fabiánová, K.: Evidence based očkování těhotných proti pertusi. SZÚ. 2019. Dostupné z: http://szu.cz/uploads/Epidemiologie/Pertuse/2019_Ockovani_proti_pertusi_v_gravidite.pdf
6. SZÚ: Národní referenční laboratoř potvrdila v ČR již čtvrtý případ záškrtu. 2022. Dostupné z: http://szu.cz/narodni-referencni-laborator-potvrdila-v-cr-jiz-ctvrty?highlightWords=dift%C3%A9rie
7. SZÚ: AKTUALIZACE DOPORUČENÍ OČKOVÁNÍ PROTI PERTUSI U TĚHOTNÝCH. 2021. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Pertuse/aktpertuseockotehot10_06_2021final.pdf
8. SZÚ: Výskyt vybraných hlášených infekcí v České republice, leden – listopad 2022. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/szu/infekce/2022/tabulka_leden_listopad_2022.pdf
9. Kosina P., Krausová J., Očkování proti pertusi. 2007, Pediatrie pro praxi. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2007/02/07.pdf