Ačkoli je léto jedno z neoblíbenějších ročních období, pro oběhový systém je horko velkou zátěží. „V teple dolní končetiny snadno otékají, což je často doprovázeno nepříjemnými pocity jako bolest, tíha a podobně. Je to dáno především tím, že teplo zpomaluje průtok krve v žilách, zvyšuje se riziko dehydratace a častěji se cestuje, což také zvyšuje riziko zánětu žil,“ vyjmenovává MUDr. Jana Vojtíšková.
Za oteklé nohy v létě však nemůže jenom teplé počasí. Otoky mají často další příčiny, které bychom měli zjistit a minimalizovat. Které bychom měli vzít v úvahu?
Kdy vyrazit k lékaři
Podle statistik je toto onemocnění nejčastější příčinnou otoků nohou. Tímto onemocněním trpí až 85 % populace. „Zanícené žilní stěny ztrácejí pružnost a nevytlačují pak krev zpět k srdci,“ vysvětluje lékařka a dodává: „Otoky vás tedy trápí hlavně večer, po celém dni stráveném na nohách. Nejvíce ohroženi jsou lidé s nadváhou a sedavým zaměstnáním.“
Kromě otoků jsou dalším příznakem chronické žilní choroby metličkové a křečové žíly. Pokud je příčinou vašich oteklých nohou právě toto onemocnění, neotálejte s návštěvou lékaře. Čím dříve svého praktického lékaře navštívíte a svěříte se mu se svými symptomy, tím lépe. Jedině správným léčebným postupem, který zahrnuje režimová opatření, kompresivní terapii a účinný léčivý přípravek na předpis (venofarmakum), můžete zamezit dalšímu zhoršování příznaků a progresi onemocnění.
Největší chybou lidí trpících touto chorobou je spoléhání se na samoléčbu, na různé nepodložené „babské“ rady či návštěvu lékárny a zakoupení potravinového doplňku (doplňku stravy).
Nejkrásnější čas?
Oteklé nohy jsou v těhotenství velmi časté, zvlášť v jeho druhé polovině. Kvůli správnému vývoji plodu začne tělo zadržovat větší množství tekutin a zvýšením hmotnosti a tlaku bříška na pánevní žíly dochází k hromadění krve v žilách nohou a následnému rozvoji křečových žil.
V tomto období je dobré dodržovat správný pitný režim, často měnit polohy nohou a chodit pravidelně na rychlejší procházky a používat kompresivní punčochy pro těhotné. Je možné brát i léky na žíly, které vám předepíše lékař.
Když nefunguje lymfa
Otoky způsobené chybou v lymfatickém systému a hromaděním lymfy v podkoží poznáte tak, že kromě kotníků jsou oteklé i prsty a nárty. Odborně se nazývá lymfedém. Ten může být dědičný, v takovém případě hovoříme o tzv. primárním lymfedému, který se objeví nejčastěji v dospívání, častěji u dívek než chlapců.
Sekundární lymfedém vzniká blokací lymfatického řečiště úrazem, operací, ozařováním, zánětem či růstem nádoru. V obou případech dochází ke kumulaci lymfy. Tento typ otoku by měl být léčen ve specializovaných pracovištích tzv. lymfocentrech pomocí tzv. komplexní dekongestivní terapie. Ta zahrnuje ruční a přístrojové lymfodrenáže, kompresivní terapii, lymfotaping a farmakoterapii pomocí venofarmak. V léčbě lymfedému jsou velmi důležitá i režimová opatření.
Obdobně jako v případě flebedému se jedná o udržování tělesné hmotnosti, vyhýbání se dlouhému stání či sezení, dostatek pohybu, vyhýbaní se vysokým teplotám a nošení vhodného oblečení či obuvi.
Sedím, sedíš, sedíme
Celodenní sezení u počítače nedělá dobře jak našim zádům, tak ani nohám. Podobné problémy přináší i zaměstnání, kde se většinu času musí stát. Nohy nám tuhnou a průtok krve se opět zpomaluje, krev se hromadí v dolních končetinách a ty otékají.
„Důležité je nohy pravidelně protahovat, nesedět celý den na jednom místě. Ideální jsou malé procházky či občas vyběhnout schody,“ doporučuje MUDr. Vojtíšková.
Zdroj: TZ Žilní klinika
