V mládí obvykle klouby fungují bez problémů, pokud nejsou postiženy úrazovou anamnézou, anebo je neovlivňuje některá z chorob, jako je například vrozená porucha metabolismu, dysplazie kyčle, nebo hematologická, metabolická či endokrinní onemocnění. Také například u lidí s diabetem je pozorováno dvakrát vyšší riziko rozvoje artrózy v porovnání s běžnou populací. S potížemi se mohou někdy potýkat i dospívající, u nichž vzniká bolestivost kloubů v období jejích růstového spurtu.
„Ve 20 až 30 letech ale standardně klouby člověk neřeší, pokud nemá danou jasnou příčinu,“ říká MUDr. Karel Metyš, MBA. Postupem věku ovšem klouby stárnou a přibývající roky se na těle začínají projevovat – a bolesti kloubů jsou stále častější i u jinak zdravé populace…
Už po třicítce…
„S rostoucím věkem roste výskyt artrózy, heterogenního degenerativního onemocnění kloubů,“ uvádí Karel Metyš. Ruku v ruce se stárnutím organismu se stupňuje i opotřebení kloubů a mění se integrita chrupavky, což se projevuje bolestí při pohybu, v pokročilejších stádiích i v klidu.
Mezi 35 a 45 lety trpí osteoartrózou přibližně 5–15 % populace. Často lidé v tomto věku začínají splácet daň za nezdravý životní styl v podobě špatného jídelníčku, kil navíc, nedostatečného pohybu anebo se na kloubech naopak podepíše nadměrná zátěž.
„Výskyt osteoartrózy je možný i v nižších věkových ročnících. Nicméně tam je většinou stanovená příčina, a proto hovoříme o sekundární artróze. Ta může být vázána na úraz, různé dysplazie kloubů, jejich nesprávné postavení nebo příliš časté přetěžování při sportu, svou roli hraje i dědičnost,“ vypočítává MUDr. Metyš možné rizikové faktory.
Maminky v ohrožení
Život mnoha žen mezi 20. až 40. rokem poznamená těhotenství a péče o novorozené miminko. Radostnou událost však mohou provázet i některé zdravotní nešvary, včetně bolavých kloubů. Gravidita s sebou totiž přináší také relativně rychlý nárůst hmotnosti a přetížení páteře i kloubů nosného skeletu, jako jsou kyčle, kolena, hlezna a chodidla.
Po porodu zase dochází často k jednostranné zátěži při péči o dítě. Novopečená matka jej nosí, chová, zvedá, často si kleká… A může potom dojít k bolestivosti kolen či zápěstí.
Kdy čekat artritidu
Bolestivé zánětlivé onemocnění kloubů zvané revmatoidní artritida postihuje v populaci přibližně 0,5–1 % lidí, třikrát častěji jím trpí ženy. Může se objevit v kterémkoli věku, nejčastěji však vzniká mezi 35. a 50. rokem. Důležitou roli hraje dědičnost a spouštěcím mechanismem mohou být proběhnuté virové infekce.
U osob, jež mají k této chorobě dispozici, mohou spustit autoimunitní reakci a revmatoidní artritidu nastartovat. Ta se následně projeví bolestí, ztuhlostí či otoky kloubů, často postihuje klouby prstů a ruky či kolenní klouby. Průběh nemoci lze zpomalit léky či fyzioterapií.
Když je vám 50…
Výše zmíněná osteoartróza okolo padesátky již často dosahuje nejen mírného stupně. Bolesti a ztuhlost kloubů mohou začít člověka limitovat v každodenních činnostech, práci či koníčcích. Jedná se zejména o nosné klouby, které jsou nejvíce zatěžované. Tělo už nezvládá pohyb jako dříve a dožaduje se pozornosti. Je nejvyšší čas si pořídit ortopedicky vhodnou obuv i pracovní židli, zařadit do svého harmonogramu pravidelný pohyb a také doplňovat důležité látky ve formě doplňků stravy. V těle ubývá kolagen i glukosamin sulfát, patřící mezi základní stavební kameny chrupavky.
„Pokud nás začnou klouby trápit – objeví se pocit nestability v kloubu, bolest, klouby se takzvaně „ozývají“ – je dosti pravděpodobné, že naše chrupavka potřebuje právě tento glukosamin, jelikož ho má nedostatek,“ vysvětluje MUDr. Metyš. Doplnit jej lze vhodnými přípravky obsahující extra silnou dávku glukosamin sulfátu v kombinaci s účinnou látkou aescin, který zajišťuje správné prokrvení kloubu a jeho okolí, a vitamínu C. Ten podporuje tvorbu vlastního kolagenu.
…a když 60
V tomto věku už pociťuje problémy s klouby řada lidí, proto je pravděpodobné, že se potížím nevyhnete ani vy. „V 65 letech je postižení artrózou de facto u každého druhého člověka,“ potvrzuje fakta MUDr. Metyš. Přesto nevěste hlavu – díky správné životosprávě, vhodnému pohybu a doplňkům stravy můžete stav svých kloubů výrazně zlepšit i v pokročilém věku a nenechat si tak kazit podzim života bolestmi.
Prevence v každém věku
- Myslete na klouby včas! Pokud klouby zatěžujete výrazně, je vhodné myslet i na prevenci, a to obzvláště u lidí s nadváhou, cukrovkou, či u stavů po předešlých úrazech či operacích. V těchto případech je rozvoj osteoartrózy rychlejší a přichází v nižším věku.
- Dodržujte zdravý životní styl! „Důležitý je hlavně pohyb, který klouby zbytečně nezatěžuje – jízda na kole či rotopedu, plavání…,“ radí MUDr. Metyš. Klouby potřebují pro zdravé fungování správnou míru pohybu a udržování svalstva a vazu kolem kloubu v dobré kondici.
- Doplňte tělu látky důležité pro zdraví kloubů! Jedná se zejména o glukosamin sulfát, aescin či vitamin C. „Je však potřeba zdůraznit, že pacient pocítí zlepšení až po minimálně několika týdenním užívání, ve kterém by měl pokračovat nejméně 2 měsíce. Pak může užívání přerušit na 1–2 měsíce, a poté zase pokračovat,“ doporučuje lékař Karel Metyš.
- Udržujte BMI v normě! Kila navíc zatěžují klouby, proto se snažte dosáhnout takové hmotnosti, aby se vaše BMI pohybovalo v pásmu normy – tedy pokud svou váhu v kilogramech vydělíte výškou v metrech na druhou, měla by vám ideálně vyjít hodnota mezi 18,5–24,9.
- Vyhněte se úrazům a jednostrannému zatížení kloubů! Obezřetní buďte zejména při sportování. Dbejte na správné rozcvičení a protahovací cviky před ním i po něm!
Zdroj: TZ GS Condro
