S přibývajícím věkem se stupňuje opotřebení kloubů a mění se integrita chrupavky, což se projevuje silnou bolestivostí v pohybu, v pokročilejších stádiích i v klidu. Zatímco mezi 35 a 45 lety trpí osteoartrózou cca 5–15 % populace, po 60. roce je to už více než 40 %. Věk ovšem není jediným rizikovým faktorem, který způsobuje potíže s klouby. Příčinou ostoartrózy může být i celá řada onemocnění jako je vrozená porucha metabolismu či dysplazie kyčle, ale také nitrokloubní poranění, různé choroby, například hematologická, metabolická či endokrinní onemocnění anebo svalová dysfunkce…
Pozor na cukrovku
Také u diabetiků jsou bolesti kloubů častou komplikací onemocnění. U lidí s diabetem je pozorováno dvakrát vyšší riziko rozvoje artrózy v porovnání s běžnou populací.
„Bolestivost kloubů a pohybového systému obecně je způsobena kombinací diabetické angiopatie a neuropatie, tedy poškozením cévního zásobení a nervového zásobení pohybového systému v důsledku diabetu,“ vysvětluje ortoped MUDr. Róbert Pituch.
Kombinace poškození cév a nervů může přispět k rozvoji bolestivých onemocnění pohybového aparátu, mezi která kromě artrózy patří syndrom karpálního tunelu, lupavý prst, zborcení nožní klenby či syndrom zmrzlého ramene. Nejdůležitější prevencí je u diabetiků udržování stabilních hodnot glukózy v krvi a přiměřené tělesné váhy. Kolísající hladiny cukru mohou způsobit poruchu výživy kloubu a jeho poškození. Stejně tak tomu je i v případě zvýšené hmotnosti.
Možnosti léčby jsou v zásadě stejné jako u zdravé populace, pouze je nutné přihlížet k samotnému onemocnění, které může přinášet řadu komplikací, mezi něž patří například zhoršené hojení rány po operačním řešení artrózy. Diabetici také mohou bezpečně užívat většinu doplňků stravy, které prospívají kloubům. Výjimku představují doplňky stravy obsahující glukosamin sulfát, jejichž užívání může u diabetiků způsobit zvýšení hladiny glukózy v krvi. Před užitím jakéhokoliv doplňku stravy je vhodné poradit se s odborníkem v lékárně, konzultace s diabetologem není většinou nutná.
Kila navíc škodí
Další rizikový faktor představuje nadváha. Kila navíc nadměrně zatěžují klouby, zejména ty nosné, jako jsou kolena či kyčle. Jejich opotřebení a projevy artrózy se potom mohou projevit i v nižším věku.
Proto lékaři pacientům jako prevenci doporučují držet hodnotu BMI na uzdě, a pokud se již začnou bolesti ozývat, je vhodná redukce hmotnosti. To úzce souvisí se správným stravováním, proto dbejte na pestrý jídelníček, dostatečný přísun minerálů a vitaminů C, D a E, kvalitních rostlinných bílkovin (např. luštěniny, ořechy), ryb, ovoce a zeleniny. Naopak omezte sladkosti a tučná jídla.
Nejkrásnější období života?
Přibývající kilogramy a s ním spojené bolesti kloubů trápí také nastávající maminky. Adaptace kloubů, páteře a hlavně svalstva, které klouby stabilizuje, na tuto změnu není v některých případech dostatečná. Proto často dochází k přetížení páteře i kloubů nosného skeletu – kyčle, kolena, hlezna a chodidel.
„V období blížícímu se porodu dochází také k postupnému zvýšení elasticity vaziva, které připravuje matku na porod a průchod dítěte porodními cestami. To se projeví i na kloubech zvýšením jejich nestability. Poporodní období je charakterizováno rozvojem bolestivosti kolen a zápěstí, k čemuž zase vede jednostranné zatížení matky při péči o dítě – nošení, zvedání, časté klekání a toto zatížení není jistě malé,“ upozorňuje MUDr. Pituch.
Výsledkem je pak bolestivost, rozvoj otoků, tuhnutí a omezení rozsahu pohybu jednotlivých kloubů. Samozřejmě ve výraznější míře u kloubu, který byl již před porodem nějakým způsobem poškozen, například po úrazu, operaci a podobně. I v období těhotenství proto platí, že je potřeba klást důraz na správné složení stravy. Její pestrost a dostatečné množství je důležité pro matku i dítě.
„Pro správnou balanci těla je vhodné pravidelné cvičení bez velkého skokového zatížení a se zaměřením na protažení a aktivaci i hlubokých svalů těla. Ideální se mi jeví cvičení typu jóga či přímo těhotenská jóga,“ radí ortoped.
Růst jako z vody
Problémy s klouby se nevyhýbají ani mladším věkovým skupinám. První rizikovou skupinu tvoří adolescenti s úrazovou anamnézou. Druhou hlavní skupinou jsou potom dospívající, u kterých vzniká bolestivost kloubů v období jejích růstového spurtu.
„Kosti obecně rostou rychleji a ostatní složky jako vazy, šlachy a svaly musejí v této soutěži postupně dotahovat. Pokud se k tomu přidá i časté nadměrné zatížení při sportovních aktivitách, objevuji se potíže s osou páteře, bolestivost kolen a podobně,“ vysvětluje MUDr. Pituch.
Vždy je potřeba začít s úpravou režimu, nastavením vhodné rehabilitace a samozřejmě je zapotřebí aktivní přístup samotného adolescenta, což nebývá často jednoduché. „V těchto případech lze jako podpůrnou terapii doporučit i užívání kolagenových přípravků. Většinou doporučujeme tuto terapii pacientům od 12 let věku,“ dodává lékař.
Pomůže kolagen?
Zmíněný kolagen je ve vodě nerozpustná bílkovina, která je základní stavební hmotou pojivových tkání. Kolagen typu I je přítomný ve šlachách, vazech a kostech, kolagen typu II se nejvíce vyskytuje v chrupavce. Kolagen lze doplňovat některými potravinami (např. želatinové bonbóny, bůček, vepřové…), anebo kloubní výživou, takzvanými kolagenními peptidy. Na pultech lékáren však naleznete také kolagen v přirozené podobě, který působí v těle odlišným způsobem než kloubní výživy. Jeho užívání ve formě kapslí pomáhá v samoozdravných procesech těla tím, že navozuje toleranci organismu k vlastnímu kolagenu. Je proto šetrný a bezpečný i při dlouhodobém užívání a to i pro těhotné či kojící ženy, starší děti či dospívající mládež v období růstu nebo u pacientů s chronickými chorobami.
„Kolagen v nativní formě je v podstatě pouze šetrně upravený přírodní kolagen, obsažený v bílkovinách, které běžně konzumujeme. Není mi tedy známa kontraindikace jeho užívání. Pozor ale samozřejmě dejte při alergii či přecitlivělosti na některé pomocné složky konkrétních preparátů, jako je například často sója či včelí vosk,“ upozorňuje MUDr. Róbert Pituch.
V případě, že dochází k rozvoji bolestivosti, otoku či omezení rozsahu pohybu kloubu, je vhodné navštívit ortopedickou ambulanci. Při vyšetření specialista zhodnotí stav kloubu a lze posoudit závažnost potíží a případně nastavit terapii.
Zdroj: TZ Cemio Kamzík
