Není pochyb o tom, že zdravý životní styl významně přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Naopak nedostatek pohybu a přejídání vede ke kumulaci přebytečné energie v podobě tukové tkáně. To vede nejen k obezitě, ale především tuk postihuje životně důležité orgány jako srdce, cévy nebo játra a může být příčinou vzniku takzvaného metabolického syndromu.
„Pacienti s metabolickým syndromem by měli být vyšetřování komplexně. Najde-li lékař u pacienta s nadváhou hypertenzi a zvýšený krevní cukr, je potřeba vyšetřit lipidy, cévy, jaterní testy a sonograficky játra. Toto onemocnění je třeba včas a správně diagnostikovat a intenzivně léčit,“ říká prof. MUDr. Miroslav Souček.
Ach, to jídlo a pití
Obezita je v ekonomicky vyspělých zemích považována za pandemii 21. století. Bohužel obyvatelům České republiky patří v průměru Evropské unie nelichotivá třetí příčka, co se týká výskytu obezity. To souvisí nejen s výživovými zvyklostmi, ale i s konzumací alkoholu. Není tajemstvím, že v konzumaci, zejména piva, patříme v EU mezi „premianty“. To se bohužel týká také pití slazených nápojů. Ty totiž obsahují nadbytečné množství energie, zejména umělou fruktózu, umělý cukr, který naše tělo v játrech umí přeměnit jen na tuk. Fakta o nezbytnosti vlákniny a prospěšnosti rostlinných tuků namísto těch živočišných není třeba připomínat.
„Obezita je obecně rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění, neboť je zpravidla spojena s hypertenzí, vysokou hladinou cholesterolu a krevního cukru. Základem léčby pacienta s metabolickým syndromem je jeho spolupráce ve smyslu úpravy tělesné hmotnosti, zásadní změny stravovacích návyků, omezení sladkostí, alkoholu a kouření a zejména zvýšení fyzické aktivity. Snížení tělesné hmotnosti o 7-10 % je proto u rizikových pacientů nezbytné,“ říká prof. Souček.
Sláva pohybu
Vedle úpravy stravovacích návyků a omezení konzumace škodlivých a vysoce energetických potravin je třeba zajistit dostatečný výdej energie, aby se v těle nekumulovala v podobě nežádoucích tukových zásob. České populaci chybí fyzická aktivita, udává se, že 60 až 70 % dospělých obyvatel nemá dostatek pohybu.
„Vyrovnaný energetický příjem a výdej, tedy i dostatečná fyzická aktivita, je pro prevenci a léčbu kardiovaskulárních komplikací na základě metabolického syndromu naprosto zásadní. Dlouhodobé, pravidelné cvičení, nejlépe intenzivní po dobu nejméně 30 minut, dokáže významně ovlivnit rizikové parametry u pacienta s kardiovaskulárním rizikem,“ doporučuje Miroslav Souček.
Spolupráce pacienta, změna životního stylu a stravovacích návyků významně pomáhají v léčbě pacientů s již rozvinutým metabolickým syndromem. Množství léků, které takový pacient musí brát, pak lze redukovat i takzvanými fixními kombinacemi. Tedy například léčbu vysokého krevního tlaku a cholesterolu v jedné tabletce.
Zdroj: TZ Srdce v hlavě
