Dlouhodobě vysoká hladina cholesterolu má za následek celé spektrum nemocí. Tělo totiž nedokáže přebytečný cholesterol účinně využít nebo vyloučit z těla ven. V důsledku toho se může začít ukládat do stěn cév ve formě aterosklerotických plátů. Postupně dochází k tomu, že krev nemůže dostatečně proudit zúženou cévou. Vlivem aterosklerózy může vzniknout krevní sraženina, která může cévu ucpat. Pokud ucpaná céva zásobuje krví srdce nebo mozek, může dojít k srdečnímu infarktu nebo mozkové mrtvici. Cholesterol navíc ohrožuje stále mladší populaci, která je stresu vystavována nejvíce.
„Zvýšená hladina cholesterolu netrápí jenom pacienty ve věku 40-65 let. Moderní životní styl podporuje vzestup hladiny cholesterolu, takže musím konstatovat, že se tento problém týká i stále mladších lidí,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík.
Zhoubný stres
To, že dlouhodobý stres může způsobit zvýšený tlak, další závažné kardiovaskulární onemocnění, je známo. Ale již méně se ví, že stres může nepřímo negativně ovlivnit i hladinu cholesterolu. Samozřejmě jednorázovému stresu se nevyhne občas nikdo. Tělu ale škodí více dlouhodobý a chronický stres. Ten může oslabovat imunitu.
Cholesterol je spolu s vysokým krevním tlakem nejdůležitější rizikový faktor pro srdeční a cévní onemocnění, jejichž riziko významně modifikuje také stres. Proto si stresovaný člověk musí svůj tlak a cholesterol hlídat ještě více než člověk, který žije ve větším psychickém klidu.
Pozor na zimu
Především v zimních měsících byste si měli svou psychiku a nervy hýčkat. Ostatně leden a únor patří k nejvíce depresivním obdobím v roce. Na mnohé dopadají splátky půjček a další starosti s rodinným rozpočtem či strach ze ztráty zaměstnání, který je díky současné krizi způsobené pandemií covid-19 výrazně častější hrozbou než v předchozích letech ekonomického blahobytu.
„S příchodem zimy je mnoho lidí vyčerpáno z počasí a nedostatku přirozeného světla a u mnohých jedinců to může nastartovat sezónní depresi či pocity úzkosti. A v lednu a únoru může špatná nálada vrcholit z toho, že toto „smutné“ období trvá již příliš dlouho a lidé jsou z něho vyčerpaní. V současné době navíc lidé, i díky restrikcím vnímají aktuální dobu jako šedou až mrtvolnou. Nemají čím tu tmu rozehnat, vše je mnohem komplikovanější – vidět se s přáteli, večer se pobavit, odjet za světlem, a tak jen přežívají,“ říká psycholožka Anna Rubešová.
Malé, ale významné změny
Mnoho lidí také pod stresovou zátěží tíhne k většímu přejídání, konzumaci nezdravých potravin, alkoholu a tím i k obezitě. To jsou rizikové faktory, které negativně ovlivňují hladinu LDL cholesterolu. Zkuste proto v období, kdy bojujete se stresem pravidelně odpočívat, minimálně 2x týdně cvičit a omezit nezdravá jídla. Pokud se vám nechce cvičit nebo chodit do posilovny, tak si „naordinujte“ alespoň půlhodinové procházky na čerstvém vzduchu, které pomohou uvolnit přebytečné napětí i stres.
Se svými pocity a stresem je také dobré se svěřit do rukou terapeuta. Ten vám pomůže se na vaší aktuální situaci podívat s větším nadhledem nebo vás může naučit praktické relaxační techniky. Často je totiž pro mnoho lidí stres, který si nechávají pro sebe mnohem intenzivnější a škodlivější.
Vsaďte na prevenci
V boji proti zvýšenému cholesterolu je důležitá prevence. „Kromě zmírnění stresu pomáhá vhodná dieta. Ta je ke snížení hladiny cholesterolu vhodná pro každého. Spočívá zejména v omezení konzumace tuků živočišného původu, jako je máslo, sádlo, tučné mléčné výrobky, tučné maso, vnitřnosti a uzeniny. Změnu jídelníčku je třeba dodržovat dlouhodobě – nejde o žádnou „nárazovku“ před kontrolou u lékaře. Dále je vhodné zařadit do denního programu dostatečné množství pohybu, který má vliv na zvýšení hladiny „hodného“ cholesterolu a pomůže vám bojovat i proti nadváze a obezitě,“ upřesňuje prof. MUDr. Michal Vrablík.
prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., je český vědec a lékař, profesor na III. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze a odborný garant projektu Srdce v hlavě
