Otužování má kromě zvýšení odolnosti organismu mnoho dalších prokázaných efektů jako je zlepšení nálady, posílení energie, zlepšení adaptace na stres, zlepšení citlivosti tkání k inzulínu, zvýšení odolnosti proti infekčním onemocněním. I proto je v posledních letech stále populárnější. Pokud s ním chceme začít, nemusíme rovnou skákat do ledové vody. Jako otužování můžeme počítat i zlepšování tolerance vůči chladu. To je možné provádět tak, že se budeme méně oblékat a doma méně topit, i to je otužování.

„Plavávání v ledové vodě nebo dokonce pod ledovými krami je extrém, a ten už pro každého není. Otužování ledovou sprchou a aktivní pobyt v chladné vodě mohou provádět zdraví jedinci po postupné adaptaci na nízkou teplotu. Tato aktivita ale není vhodná pro lidi s onemocněními srdce, vysokým krevním tlakem a plicními onemocněními,“ říká MUDr. Eva Kociánová, vedoucí lékařka Centra pro hypertenzi a sekundární prevenci FN Olomouc a garantka projektu Srdce v hlavě.

Raději pomalu

Způsobů, jak se začít otužovat, je mnoho. Lze nejprve zkusit ochlazování vzduchem, ať už krátkým pobytem v chladném povětří nebo oblékáním menšího množství vrstev. Nebo začít ve sprše ochlazováním končetin a postupným prodlužováním času a rozšiřováním ochlazované zóny. Před tím, než půjdete plavat do „terénu“, je ideální se alespoň 3 týdny každý den otužovat sprchou. Stačí si ke konci sprchování na 10 vteřin pustit studenou sprchu. Při sprchování se mírně pohybujte, aby tělo neprochladlo. Za nějakou dobu pod studenou sprchou vydržíte i několik minut. A to je ta doba, kdy si můžete říct, že jste připraveni jít ven.

Jakmile se jdete otužovat do vody venku, je vždy lepší si najít zkušeného parťáka nebo otužileckou skupinu. Nikdy se nenořte do chladné vody sami. Nastanou-li jakékoliv komplikace, je dobré mít kolem sebe lidi, kteří pomohou. Pokud chcete jít do rybníka či do řeky, volte místa, kde je postupný vstup do vody.

Když máte vysoký tlak

Jedinci s vysokým krevním tlakem by si měli dát při otužování pozor. Samotný kontakt s velmi chladnou vodou cévy stáhne a krevní tlak se výrazně zvýší, což může být pro kardiaka nebezpečné.

„Pacienti dlouhodobě léčení pro vysoký krevní tlak nezřídka trpí tlustší svalovinou srdce, my lékaři tomu říkáme hypertrofie myokardu, což je situace, ve které je srdce náchylnější ke vzniku arytmií. Chladná voda práh pro vznik arytmie snižuje,“ říká MUDr. Kociánová a dodává: „Víme, že dlouhodobé a pravidelné střídavé vystavování teplu a chladu zlepšuje pružnost cév. Toho se dá dosáhnout saunováním nebo třeba i střídavými koupelemi. Cévy, které jsou pružné, jsou zároveň mladé.“

Jak na to

Otužování není závod s někým jiným ani sám se sebou. Nese s sebou vystoupení z vlastní komfortní zóny, ale k dosažení pozitivních efektů stačí krátká doba, 30 sekund až tři minuty. Ve sprše si nejspíš neublížíte, při ponoru do chladné vody se to stát může. Při plavání v chladné vodě jsou varovnými známkami pocit chladu končetin a horší pohyblivost, určitě byste neměli pociťovat přeskakování srdce, bolest na prsou nebo ztížené dýchání. Často si lidé také berou k otužování čepici, protože si myslí, že jim pomůže se zahřát. Čepice má ale spíše význam v tom, aby si lidé nenamočili vlasy, případně jim nenamrzaly. Ztráta tepla „přes“ hlavu je víceméně mýtus.

MUDr. Eva Kociánová, Ph.D., je vedoucí lékařka Centra pro hypertenzi a sekundární prevenci FN Olomouc a garantka projektu Srdce v hlavě