„Zhruba do sedmdesáti let bývají senioři často obézní a mají nadváhu. Nad sedmdesát pak většina z nich trpí podvýživou, protože tuk se přestává již ukládat a ubývá jim svalová hmota. Nemají chuť k jídlu, nedostatečně pijí a jejich strava bývá velmi jednotvárná. Odhaduje se, že téměř polovina z nich trpí pokročilou podvýživou,“ říká profesor Zdeněk Zadák, vedoucí Centra pro výzkum a vývoj Lékařské fakulty v Hradci Králové a tamní Fakultní nemocnice.
Chybí pestrá strava
„Stačí mi rohlík a bílá káva. Já už toho tolik nepotřebuji,“ často slýcháváme od starších lidí. Správná výživa je však důležitá pro všechny věkové skupiny, pro seniory pak obzvláště. Přesto jsou to právě oni, kteří tuto oblast stále podceňují. Dokazuje to i průzkum agentury NMS Market Research.
„Staří lidé mají problémy s chrupem a mnohé potraviny proto nejedí. Musí také často řešit, zda strava není v rozporu s jejich předepsanými léky. Důležité jsou pro ně i finance a v neposlední řadě je třeba zmínit také osamělost a to, že jídlo pro ně není již společenskou událostí jako dříve, protože jej většinou nemají s kým sdílet,“ dokladuje tento smutný fakt doc. MUDr. Iva Holmerová, ředitelka pražského Gerontologického centra. „To vše jsou důvody, proč k podvýživě seniorů dochází,“ dodává.
Co je zdravé, je drahé?
Průzkum ukázal, že polovina dotázaných seniorů si je vědoma svých špatných stravovacích návyků. Přestože 81 % z nich tvrdí, že ví, že ve svém věku mají jiné výživové potřeby, nejčastěji jí prostě to, co jim chutná (27 %), nebo na co jsou léta zvyklí (23 %).
Jako hlavní důvod, proč svou stravu nezmění ve zdravější, uvádí v celých 45 % nedostatek financí.
Nedostatek informací
Ač sami senioři souhlasí s tím, že jejich tělo má jiné nároky na složení stravy než dříve, z výzkumu je patrné, že o těchto nárocích přehled nemají. Pouhá jedna pětina dotázaných seniorů své stávající stravovací návyky změnila. Nejčastěji je k tomu přivedly zdravotní potíže.
„Ostatní, jež strukturu svého jídelníčku nezměnili, jako hlavní důvod uvádí nedostatek financí, případně slabou vůli ke změně. To dokazuje, že senioři pořád nejsou o tom, co je pro ně zdravá a správná strava, příliš dobře informovaní. Stále mají pocit, že kvantita je důležitější než kvalita,“ komentuje výsledky výzkumu profesor Zadák, který je i zakladatelem Nadace pro rozvoj v oblasti metabolismu, výživy a gerontologie.
„Zajímat se o to, jakou stravu by měli ve svém věku jíst, se začnou až ve chvíli, kdy jim ji doporučí změnit lékař kvůli jejich zdravotnímu stavu,“ doplňuje ho přední česká gerontoložka, docentka Iva Holmerová.
Problém, který je nutné řešit
V současné době tvoří 18,3 % obyvatel České republiky osoby starší 65 let, 4 % z nich jsou starší 80 let. Zejména toto procento se bude v příštích desetiletích významně zvyšovat až na vcelku neuvěřitelných 10 % lidí starších 80 let v roce 2060.
„Nejen z tohoto důvodu je třeba se tímto tématem začít vážně zabývat. Podvýživa u seniorů je velmi nebezpečná. Ve chvíli, kdy k ní dojde, bývá už mnohdy pozdě. Právě ona je totiž příčinou řady onemocnění. Kvůli podvýživě se například špatně hojí zranění, pooperační stavy, proleženiny atd.,“ dodává ambasadorka tohoto průzkumu, modelka Taťána Kuchařová, která je zakladatelkou nadace Krása pomoci, jež se věnuje podpoře důstojného stáří seniorů.
prof. MUDr. Zdeněk Zadák je vedoucí Centra pro výzkum a vývoj Lékařské fakulty a FN v Hradci Králové; Doc. MUDr. Iva Holmerová je ředitelka pražského Gerontologického centra; Taťána Kuchařová je zakladatelka nadace Krása pomoci
