Když se ochladí, lidé si často stěžují na bolest kloubů. Ve skutečnosti se ale ani experti nemohou jednoznačně shodnout, jak přesně počasí naše klouby ovlivňuje. Působí snad jako jakýsi barometr, který dokáže předpovídat počasí podobně jako pověstné rosničky?
„Je to doposud vědecky nevyřešená otázka,“ přiznává ortoped MUDr. Róbert Pituch. „Z povídání babičky či dědečka, ale i mnoha pacientů, lze ovšem říci, že počasí vliv na bolestivost kloubu má. Z mého pozorování vede k rozvoji zhoršení bolestivosti kolen či ramen spíše změna počasí samotná. Dalo by se to vysvětlit změnou tlaku, například před bouřkou. Změna tlaku vzduchu způsobí i změnu tlaku v kloubu, změní se prokrvení v okolí kloubu a tím se projeví bolestivost nebo daný kloub oteče. Ten samý efekt pak způsobí i ochlazení vzduchu. Vědecké výzkumy ale tyto teorie potvrzují i vyvracejí, takže na jednoznačnou odpověď si asi ještě budeme muset počkat,“ přiznává odborník a nastiňuje, že za bolestivými klouby mohou stát i další negativní faktory, které se pojí s nadcházejícím ročním obdobím.
Klouby totiž potřebují pro správné fungování vhodný pohyb k udržování svalstva a vazu kolem kloubu v dobré kondici. S příchodem podzimu a zimy ovšem přichází také čas lenošení a my trávíme více času v pohodlí domova, než procházkami po okolí, jak tomu bývá v létě. „To je patrné na subjektivním vnímání bolestivosti v sychravém počasí. Den se zkracuje, lidi zůstávají doma, pohybu ubývá a tím se více projevuje například tuhnutí kloubu,“ vysvětluje doktor Pituch.
Než začnou bolet…
Právě zvyšující se počet lidí se sedavým zaměstnáním, nadváhou či civilizačními chorobami, jako je například diabetes, stojí za stále plnějšími ordinacemi ortopedů.
„Přesná čísla nejsou dostupná, ale dalo by se říci, že poměr lidí v populaci, který má potíže s klouby, se spíše zvyšuje. Svůj podíl na tom má i změna životního stylu,“ uvádí Róbert Pituch. Mezi hlavní rizikové faktory dále patří předešlé úrazy, genetika a zejména věk. S přibývajícími lety totiž dochází k rozvoji osteoartrózy. Toto degenerativní onemocnění, které na sebe upozorňuje bolestí kloubů, postihuje obvykle lidi již kolem padesátky.
„Postupně se začínají objevovat bolesti či omezení hlavně nosných kloubů a většinou již diagnostikujeme artrózu nejenom mírného stupně,“ říká MUDr. Pituch. Okolo šedesátky už artróza postihuje okolo 40 % lidí. Problémům však lze do určité míry předcházet – proto nečekejte, až se podzimní bolení kolen hlasitě ozve, ale vsaďte na prevenci.
Kdy vyrazit k lékaři
Ideální je věnovat se prevenci zavčasu – a k tomu patří i přiměřený pohyb. Takže se teple oblékněte a navzdory sychravému podzimu vyrazte na čerstvý vzduch. Procházkou dobijete energii a prospějete i kloubům. Zároveň je však nepřetěžujte, nevystavujte jednostranné zátěži a vyvarujte se úrazům. Rozvoj osteoartrózy bývá rychlejší a přichází v nižším věku v případě, že jsou klouby výrazně zatěžovány – například při sportu, u lidí s nadváhou, cukrovkou, či u stavů po předešlých úrazech či operacích.
„Čas na návštěvu ortopedické ambulance nastává v případě, že dochází k rozvoji bolestivosti, otoku či omezení rozsahu pohybu kloubu. Při vyšetření se zhodnotí stav kloubu a lze posoudit, jestli jsou potíže adekvátní věku nebo je potřeba již nastavit terapii,“ vysvětluje ortoped Pituch.
Pomoc z lékárny i přírody
Když naše prababičky „cítily v kloubech změnu počasí“, zaháněly bolesti různými prostředky v podobě mastí a obkladů z bylinek, například kostivalu lékařského, lidově řečeného kobylí mléko, jitrocele, ale také ze zelných listů. Dnes už existuje mnohem širší škála možností, jak pomoci organismu při příznacích artrózy. Moderní studie vedly k vyvinutí různých doplňků stravy.
Ukázalo se, že pohybovému aparátu prospívá zejména chondroitin sulfát a glukosamin sulfát, které mají příznivý vliv na kloubní chrupavku, vazy a šlachy. Pomáhají při jejich regeneraci a obnově a zmírňují opotřebování. Prospěšnou látkou je také aescin, někdy označovaný jako escin. Jedná se o extrakt z jírovce maďalu (kaštanu koňského), který pomáhá proti otokům a zánětům.
Zdroj: TZ GS Condro
