Už od zimy?
V České republice roste kolem 3 tisíc druhů rostlin, přičemž řádově stovky z nich vytvářejí pylová zrna, která jsou potenciálně schopna vyvolat alergickou reakci. Ve skutečnosti jsou častější příčinou alergických reakcí pylová zrna pouze několika málo desítek rodů rostlin. Pylová sezona se v naší zemi v posledních desetiletích neustále prodlužuje. Většinou trvá od února či března do září až října, například lísky a olše při přechodném oteplení někdy rozkvetou již v polovině ledna.
Ve střední Evropě můžeme pylovou sezonu rozdělit na tři hlavní období: jarní, kdy dominuje pyl časných stromů, především čeledi břízovitých a lískovitých, letních s dominancí pylů trav a obilovin a podzimní s dominancí pylu vysokobylinných plevelů, hlavně pelyňku a ambrozie. Pyl se šíří vzduchem, zejména za slunečných a teplých dnů, za větrného počasí může být nesen i na kilometry daleko. Množství pylu v ovzduší klesá za deštivých, chladných a vlhkých dnů.
Uvolňování pylu do ovzduší závisí vedle vzdušného proudění také na zralosti pylu, na dosažení určité teploty okolního prostředí, na vlhkosti vzduchu a v mnoha případech rovněž na denní době. Právě odlišné meteorologické podmínky v jednotlivých letech, především teplota vzduchu a vlhkost, jsou jednou z hlavních příčin časových výkyvů v zahájení a průběhu pylové sezóny.
Není alergie jako alergie
Podstatou alergických onemocnění je působení alergenů na buňky imunitního systému vnímavých jedinců (alergiků), přičemž dochází k rozvoji nepřiměřené alergické reakci, která probíhá ve dvou fázích:
- Tzv. senzibilizace (přecitlivělost), během které imunitní systém potenciálního alergika rozpozná a zapamatuje si danou látku jako alergen a začne vytvářet protilátky
- Vlastní alergická reakce, která se již projeví charakteristickými příznaky při každém dalším kontaktu s alergenem
Podle toho, v jakém ročním období tyto alergeny působí, dělíme alergeny na celoroční (roztoči, domácí plísně, švábi, zvířecí alergeny) nebo tzv. sezonní (pyly, venkovní plísně). Jiné dělení se týká prostředí, ve kterém se převážně vyskytují, a z tohoto hlediska je můžeme rozlišovat na alergeny domovní a bytové, alergeny pracovního prostředí (profesní) a alergeny venkovního prostředí. Všechny tyto alergeny se mohou podílet na rozvoji alergické rýmy, zánětu spojivek, kožních alergií, ale i na rozvoji průduškového astmatu.
Pomoc na dosah?
„V léčbě alergie hraje největší roli, kromě antihistaminik, specifická alergenová imunoterapie,“ zdůrazňuje MUDr. Iva Pončáková, alergo-imunoložka z nemocnice Na Homolce, a doplňuje, že tato léčba se používá ve formě injekcí či ve formě kapiček či tablet a je doporučena jak u alergie na časné (jarní) stromy, tak i na trávy a plevele.
„Opět i zde se v poslední době s ohledem na spolupráci s pacientem, jeho časovou vytíženost, nutnost dojíždění do ambulance atd. preferuje tabletová forma, kdy se tabletka rozpustí pod jazykem bez nutnosti zapití,“ hodnotí své zkušenosti s léčbou alergií a disciplínou pacientů lékařka.
Léčba je důležitá nejen s ohledem na snížení či zcela vymizení alergických obtíží, ale zejména také jako prevence před rozvojem bronchiálního astmatu. V současné době je v ČR k dispozici tabletová forma roztočové a trávové alergenové imunoterapie. „V nejbližší době bude již možnost léčit i alergenovou imunoterapií alergii na ambrozii a na podzim tohoto roku by měla být k dispozici tabletová alergenová imunoterapie na alergen břízy (břízovitých), který je největším spouštěčem jarní alergické reakce u naší populace,“ kvituje MUDr. Pončáková.
Jak se chránit
K preventivním opatřením pylového alergika patří například zavírat okna v odpoledních a večerních hodinách, větrat nad ránem, kdy je koncentrace pylových zrn ve vzduchu nejmenší, převlékat se po příchodu domů z venku již v předsíni a věci uschovat, umývat si pravidelně vlasy, nesušit prádlo venku, nesekat trávu, pobývat venku spíše brzy ráno a po dešti, chránit si oči brýlemi a při jízdě autem nevětrat oknem. A to je pouze výčet doporučení. Jsou zde i další možnosti, do nich ale musíte již zainvestovat, například existují protipylové sítě do oken nebo čističky vzduchu, jejichž nejdůležitějším kritériem by měla být schopnost za jednu hodinu pročistit alespoň trojnásobek objemu vzduchu v místnosti.
Alergie na pyly jarních stromů hrají nyní prim, ale nejsou to jediné alergie, se kterými se může člověk potkat. Například s alergií na roztoče (prach) se můžete setkat během celého roku a není radno ji podcenit. Na rozdíl od alergie na pyl můžete s léčbou začít kdykoliv během roku.
