Když byla středoškolskému učiteli chemie Walteru Whiteovi z kultovního seriálu Breaking Bad (v Česku Perníkový táta) diagnostikována rakovina plic, nemohl tomu uvěřit – vždyť nikdy nekouřil. Později mu došlo, že může jít o následek chemických pokusů, kdy se vinou nedostatečné ochrany nadýchal karcinogenních výparů. To se však neděje pouze ve filmech a seriálech – podobně může rakovina plic zaútočit na kohokoliv z nás. Hlavním rizikovým faktorem je sice kouření, ale velkou hrozbou je rovněž vystavení karcinogenům v prostředí, zejména azbestu, radonu a znečištění ovzduší. V posledních letech se intenzivně zkoumá také role vysokého výskytu nádorových onemocnění v rodině, tedy spojitost s dědičnými genetickými mutacemi, způsobující zvýšenou dispozici k rozvoji zhoubných nádorů.
Mezi celoživotní nekuřáky, kteří onemocněli rakovinou plic, patří také paní Ilona Mančíková. Jak říká v rozhovoru pro vzdělávací platformu Plíce.online, k lékaři ji přivedl přetrvávající kašel po prodělaném onemocnění COVID-19. Díky tomu byl nádor odhalen ve stádiu, které bylo možné operovat.
„Nikdy jsem nekouřila, ani nikdo z mé rodiny. Přesto mám rakovinu plic. Kuřákům bych chtěla vzkázat: přestaňte kouřit, když tím můžete snížit riziko nejen své, ale také svých blízkých ohrožených pasivním kouřením,“ nabádá paní Mančíková, která úspěšně prošla léčbou rakoviny plic – nádor se povedlo odstranit chirurgicky.
Program časného záchytu není pro nekuřáky?
Každoročně onemocní rakovinou plic přibližně 6500 Čechů. Asi 5400 lidí ročně onemocnění podlehne. U 85 % pacientů je nemoc objevena pozdě, tedy ve stádiu, které už nelze vyléčit. Mnohým z nich by však lékaři mohli zachránit život, kdyby se nádor podařilo odhalit včas. Od ledna letošního roku byl proto v Česku spuštěn národní program časného záchytu rakoviny plic. Jak ale ukázal červencový reprezentativní průzkum, povědomí o programu je u dospělých Čechů zatím nízké. Z průzkumu vyplývá, že 65 % respondentů by podstoupilo preventivní vyšetření pro odhalení raného stádia rakoviny plic, pokud by jim to lékař doporučil. Avšak pouze 38 % respondentů uvedlo, že už slyšeli o programu časného záchytu rakoviny plic v Česku, 39 % o něm dosud neslyšelo vůbec a zbylých 23 % si není jistých.
Letité kuřáky, pro které je program určen, by o screeningu měli informovat praktičtí lékaři. Na účast v programu se ale mohou lékaře zeptat i sami.
„Na program časného záchytu karcinomu plic by se měli svého praktického lékaře zeptat všichni současní i bývalí kuřáci. Ošetřující lékař doporučí pneumologické vyšetření na základě zátěže – počtu vykouřených cigaret a roků, kdy pacient kouřil. Počáteční stadia karcinomu plic nemají příznaky a pro úspěch léčby je zásadní, aby byl nádor odhalen co nejdříve,“ popisuje MUDr. Jana Krejčí, pneumoonkoložka z Fakultní nemocnice Bulovka.
Program je v současnosti určen nejrizikovější skupině kuřáků ve věku 55 – 74 let, kteří mají zátěž takzvaných 20 balíčkoroků – tedy 20 cigaret denně během 20 let, což znamená, že dvacetkrát vyšší riziko onemocnění, než nekuřák. V případě výskytu příznaků by měli zpozornět nejen kuřáci, ale i lidé, kteří nekouří, a v současnosti pro ně screening není určen. Kohokoliv by měl k lékaři přivést výskyt kašle bez zjevné příčiny (jako je nachlazení), náhlého zadýchávání či dušnosti.
Diagnóza a život po ní
Pro odhalení nádoru na plicích slouží především bezbolestná zobrazovací metoda CT (počítačová tomografie), která je také využívána v rámci programu časného záchytu. V případě nálezu na plicích následuje bronchoskopické vyšetření a odběr vzorku nádorové tkáně, aby bylo možné zjistit o jaký typ nádoru se jedná a stanovit vhodnou léčbu. Chirurgicky je možné léčit pouze pacienty bez vzdálených metastáz, avšak léčba pokročilých stádií rakoviny plic zaznamenala v posledních letech velký rozvoj. Především díky moderní imunoterapii je možné zajistit dobrou kvalitu života a jeho prodloužení až o několik let.
Z červencového reprezentativního průzkumu vyplývá, že 83 % respondentů souhlasí s tím, že rakovinou plic může onemocnět i nekuřák. Zároveň téměř polovina respondentů si myslí, že většina pacientů s rakovinou plic si onemocnění přivodila svým životním stylem. Jedná se o stigma, které může ovlivnit pacientovu psychiku a postoj k vlastní léčbě. Kuřáci často bojují s pocity viny, že si za nemoc „mohou sami“. Nekuřáci s rakovinou plic mohou zase zažívat pocity nespravedlnosti a křivdy, protože onemocněli i přesto, že se kouření vyhýbali.
Když se člověk dozví, že má rakovinu plic, převrátí se mu život na ruby. Zlomený je fyzicky, psychicky, a jak ukázala nedávná studie vědců z Bostonu, tak i po stránce sexuálního života. Zejména u žen totiž rakovina plic způsobuje sexuální dysfunkci a významně ovlivňuje jejich sexuální zdraví a chuť na sex.
Kromě léčby je pro pacienty velmi důležitá i podpora nejbližších, protože psychika je důležitá pro zvládnutí situace po sdělení diagnózy i následné léčby. Ať už jsou příčiny onemocnění jakékoliv, pacient se najednou dostává do kolotoče informací a ptá se sám sebe: „proč právě já?“ I pokud je jeho nález ve stadiu vhodném k operaci, prožívá psychicky náročné čekání na zákrok a na výsledky biopsie. Po operaci následuje hospitalizace, hlavně první dny bývají bolestivé a neobejdou se bez tlumících léků. Po úspěšné operaci je pak třeba pracovat na návratu do formy, čemuž pomáhají dechová a pohybová cvičení. Vhodným doplňkem může být také jóga, například Organizace Karma srdcem pořádá zdarma po Česku jógu pro onkologické pacienty. Při hledání informací, ale také psychologické a sociální podpory, se mohou pacienti i jejich blízcí obrátit na nově vzniklý web PROdýchej neziskové organizace Amelie, z.s.
Zdroj: TZ Plíce.online + PROdýchej
