Současná praxe zatím bývá opačná – ordinace fyzioterapeutů plní až pacienti, kteří se vrhli do sportů a „přepálili start“.

„Přibývá pacientů, mladších i 50+, se sportovními úrazy. V ‚sedící‘ populaci se obecně snižuje schopnost koordinace. Lidé celý den prosedí v práci, u televize, v autě a ve snaze kompenzovat dlouhodobou nečinnost sporadickým během, jízdou na in-line bruslích, dovolenou na lyžích, tenisem a podobně si spíš přivodí úrazy kolen, vazů, menisků nebo zlomeniny dlouhých kostí. Nejčastější zranění jsou takzvané distorze čili podvrtnutí. Při nich může dojít k pohmoždění měkkých tkání, jejich natržení nebo přetržení. Při kontaktních sportech jsou běžná částečná nebo úplná vyskočení kloubní hlavice ze své jamky,“ popsala fyzioterapeutka Iva Bílková.

Pozor na začátky

Podle fyzioterapeutů už většina populace v moderní společnosti zapomněla své tělo používat správně. Vadné držení těla, špatný dechový stereotyp, ochablé měkké tkáně, svalové dysbalance a nefunkční hluboký stabilizační systém pak většinou stojí za bolestmi pohybového aparátu, které postihují všechny generace.

„Předsevzetí začít se pravidelně hýbat je skvělé, ale zvlášť lidé, kteří byli většinu života pasivní nebo už cítí nějaké bolesti, by měli pečlivě rozmýšlet, jaké cvičení zvolit, aby se jejich případné problémy se svalovým aparátem nezhoršily. Pro začátečníky 50+ je ideálním pohybem svižná chůze, která je člověku přirozená a zatěžuje všechny svalové skupiny rovnoměrně. Dvakrát denně 20 minut, na procházce se trochu zadýchat a protáhnout. Ze ‚zdravých sportů‘, které nepřetěžují jen určité partie, lze také doporučit plavání, běhání, Nordic Walking, jógu nebo pilates. Pro aktivnější v zimě bruslení, běžky a jakýkoli další sport, kde je člověk většinu času narovnaný a zapojuje obě strany těla zhruba stejně,“ vyjmenovala Iva Bílková.

Není bolest jako bolest

Bolesti zad nebo hlavy, které plynou ze sedavého způsobu života, běžně znají i teenageři. Pokud začnou záda bolet po dlouhém sezení u počítače a po protažení opět ustoupí, jde jen o varovný signál, že je třeba dělat více přestávek, změnit židli, zacvičit si. Pokud však bolest neustupuje, není dobré vrhnout se na sportování a myslet si, že ‚to přejde‘.

„Téměř všichni se sedavým zaměstnáním mají vytvořené svalové dysbalance, které se v případě nevhodného cvičení mohou ještě zvýraznit a vést až k vážnějším problémům s pohybovým aparátem. Všem, kteří se rozhodnou změnit svůj životní styl, chtějí se začít hýbat a žit zdravěji, doporučuji návštěvu fyzioterapeuta, který provede kompletní kineziologické vyšetření a navrhne cvičení na míru,“ uvedla Iva Bílková.

Trenér? Nejdřív terapeut

Při fyzioterapeutickém cvičení je kladen důraz na správné napřímení páteře, dýchání během cvičení, správnou stabilizaci kloubů i aktivaci hlubokého stabilizačního systému. Cílem je koordinovaná svalová souhra a odstranění svalových dysbalancí. Vzniká správná koordinace prováděných pohybů a dochází ke správnému sílení svalů.

„Fyzioterapeutické cvičení zmírňuje projevy stárnutí, člověk zhubne i posílí. Má jistotu, že cvičí zdravě a nepřetěžuje pouze určité svalové skupiny. V dnešní přetechnizované době, kdy téměř každý trpí nějakými svalovými bolestmi a dysbalancemi, tak může být dobrým předsevzetím návštěva fyzioterapeuta, odstranění bolesti a návyk správných pohybových stereotypů, až pak se vrhnout na sport a posilování ve fitness centrech,“ míní Iva Bílková.

Iva Bílková je hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky